Co je to ta IMUNITA? Jak si k ní (levně a jednoduše) pomoci? + RECEPT: Kvašená řepa s řeřichou a anýzem.

Tak, a teď s pravdou ven… Kdo z nás si imunitu představuje jako barevný (modrý? zlatý?) ochranný neviditelný obal, jakousi auru kolem našeho těla? Takový obal, která je silný, když vypijete nápoj „plný imunity“? 🙂

Já to tak dřív měla a ani jsem o tom moc nepřemýšlela, co to ta IMUNITA vlastně je… Že by se tu ukázala moc reklamy?

Vážně nám tohle pomáhá?

Tím, že dnes už reklamy nesleduji, mám víc času udělat si vlastní názor na to, jak to s tou imunitou vlastně je… A tak si říkám…

Vážně nám může tolik pomoct nápoj z nečerstvého mléka (kdovíjak dlouho ležící na na regále), navíc obsahující glukózu, cukr, blíže neurčené aroma či alginát sodný (látka nevhodná pro děti, lidi citlivé na chemické látky a alergiky)?

Co skutečně pomáhá k imunitě nás i našich dětí?

Přátelé, já vám nevím… Nerada říkám: tohle není dobré… Ale kromě balamucení obyvatel („kupte si to, jedině tenhle výrobek vám vytvoří imunitu“), mi vážně připadá, že tohle pro nás není moc dobré. Nevím, jak vám, ale mě na tom celém byznysu s imunitou něco nesedí.

Ano, jsou tam (alespoň na složení) lactobacily, které nám mohou pomoci s imunitou… přesto…

Proč bych zvolila jiné řešení?

  • Aby byly lactobacily dostatečně účinné, musí si zachovat životaschopnost během skladování a používání – víme jistě, že tato probiotika přežijí až do konce spotřební doby?
  • Probiotika je nutné konzumovat pravidelně – denně. Nemůžeme se tedy divit, že ta imunita není taková, jaká by mohla být, když si dáme nějaký ten „živý nápoj“ jednou za čas (a otázka je, zda by pomohla i denní konzumace? viz níže)…
  • Aby byla probiotika (lactobacily) účinné, měla by se podávat v kombinace s PREbiotiky (ty se nachází např. v banánech, ječmeni, čekance nebo česneku).
  • Je to drahé (bez výpočtů je myslím jasné, že balení malých lahviček bude mnohonásobně dražší než např. sklenice s kvašenou zeleninou)
  • Je to neekologické (nevím, jak vám, ale mně je z představy mnoha malinkých lahviček i hliníkovými víčky (ležící na té skládce vlastně zbytečně, protože to člověku k oné imunitě stejně moc nepomohlo) tak troch mdlo.
  • Zbytek obsahu nejmenovaného nápoje nám imunitu spíš srazí (dochází k překyselení cukrem a glukózou a vzniká tedy prostředí „vhodné“ pro tvorbu nemoci).

Věřím, že existuje jiná cesta, jak podpořit své zdraví i bez zatěžování přírody.

Lactobacily lze „vypěstovat“ i u sebe v kuchyni, čtěte dále.

A protože mi to prostě nedá, snažím se zjistit, zda nám konzumace těchto nejmenovaných lahviček může nějak pomoci k pevnějšímu zdraví… Je to jen můj pocit?

Když jsem četla výsledky věděckých výzkumů, které se tímto zabývaly, nejvíc mě zaujalo toto zjištění:

EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nepotvrdil tvrzení o pozitivním účinku probiotických mikroorganismů na trávicí trakt. (1)

Coo? Je to možné? Tak jak to, že se to ještě vyrábí?? Také si to říkáte?

Experimenty (1) ukazují, že např. po konzumaci probiotických jogurtů může dojít k mírnému nárůstu počtu bifidobakterií, tento nárůst však nebyl dostatečný na to, aby mohl být pokládán za průkazný.

Nevyplývá z toho ani fakt, že by měla konzumace jogurtů nebo i přidaného inulinu prokazatelně pozitivní vliv na nárůst množství bifidobakterií ve střevě.

Jiný výzkum (3) ukazuje, že probiotika, které se dnes nejčastěji užívají jako potravinové doplňky, mohou bránit lidem, aby se jejich střevní mikroflóra vrátila do normálu poté, co užívali antibiotika.

Tak dost, to už mi vážně stačí.

Jak tedy JINAK?

Pojďme hledat jiné zdroje lactobacilů než v průmyslově vyráběných výrobcích.

PROČ VLASTNĚ TY LACTOBACILY?

Je to až neuvěřitelné, ale náš střevní trakt je osídlen 1-2 kg mikroorganismů. Tahle silná parta bakterií zásadně ovlivňuje naše zdraví.

Pokud převládají bakterie příznivé a přátelské pro naše zdraví (patří sem i lactobacily), jedná se o NORMOBIÓZU, což je stav, ke kterému bychom měli směřovat. Potom je tu totiž DYSBIÓZA, zde převládá „nepřátelská“ atmosféra – nepříznivé bakterie vytváří podmínky pro rozvoje nemocí.

Pokud se nám to ve střevě „vymkne kontrole“, přemnoží se zde bakterie škodící střevní sliznici a poškozující jeho funkci a tedy i IMUNITU. Nejrozšířenější a velmi potogenní jsou plísně a anaerobní bakterie.

Pokud se nám to ve střevě „vymkne kontrole“, přemnoží se zde bakterie škodící střevní sliznici a poškozující jeho funkci a tedy i IMUNITU.

Potřebujeme, aby střevo bylo osídleno takovou mikroflórou, která nám umožňuje dotrávení a správné vyloučení zbytků potravy.

Trochu mléčně kvašené zeleniny (= pickles) ke každému jídlu může pomoci ve vytvoření bakteriální rovnováhy ve střevě.

Co střevo poškozuje?

  • nadměrná konzumace lepku, zvláště ve formě pečené mouky
  • nevyvážená strava s nedostatkem vlákniny
  • nesprávné kombinace, především cukrů s obilovinami (vzniká kvašení ve střevech, nepříznivé pro sliznici)

Co střevům pomáhá?

  • vyvážená strava s dostatkem vlákniny
  • dostatečné rozmělnění potravy v ústech
  • mléčně kvašená zelenina jako zdroj symbiotických bakterií.

Právě na ten posledně jmenovaný zdroj bych se ráda zaměřila.

Pokud už sledujete Hliněnou kuchyni delší dobu, víte, že příspěvky o fermentaci jsou tu časté a oblíbené.

Proč máme rádi kvašenou zeleninu?

  1. Kvašené zelí, ale i další fermentovaná zelenina nám doma moc chutná.
  2. Pickles (= kvašená zelenina) jsme si zvykli mít na talíři k téměř každému jídlu, svou příjemnou nakyslou chutí vyrovnávají totiž chuťový požitek z jídla.
  3. Přestože chutnají kysele, jsou ve své podstatě zásadité a pomáhají nám udržet lehce zásaditou povahu naší krve.
  4. Podporují činnost střev, ale i jater, která bývají přesolenou či přesmaženou stravou zatížena.
  5. Kvašená zelenina – pickles  napomáhá díky probiotikům vybudovat a dále udržovat tu správnou střevní mikroflóru – dodává ji ty „správné“ přátelské bakterie a tělo si tak může vytvořit potřebnou IMUNITU!

Tak to tu máme…

Imunitu vnímám dnes především jako stav, který začíná u PŘÁTELSKÉHO prostředí ve střevech.

Dávku přátelských bakterií ke každému jídlu a máme vystaráno!

Je to zcela na vás, můžete nadále (za drahé peníze) nakupovat výrobky, které slibují ony lactobacily s dobrým pocitem, že nám pomohou vybudovat si silnou imunitu (a nestarat se o množství odpadu, který tím vyprodukujete).

Anebo zvolme zcela bezobalové a levné řešení, kdy ony slavné lactobacily vzniknou u vás doma v kuchyni. Pojďme si vytvořit své vlastní pickles!

RECEPT NA KVAŠENOU ŘEPU SE ZELÍM, ŘEŘICHOU A ANÝZEM

Zkoušela jsem letos několikrát, nejvíce se mi osvědčil poměr řepy a zelí 1:1. Množství nechám na vás, přiznávám, že to vážení odbývám, vážení čtenáři.

Budeme potřebovat:

  • 1 velkou sklenici a jednu menší do otvoru nebo kvašáček
  • červenou řepu (nejlépe bio – sláva našemu místnímu pěstiteli!)
  • bílé zelí
  • anýz (asi 2 hrsti na 1 hlávku zelí)
  • zelená nať řeřichy (anebo jiné zelené natě, např. ptačince, krvavce nebo petržele)
  • umeocet
  • vodu.

 

JAK NA TO?

  1. Oloupeme červené řepy.


  2. Nakrájíme na menší kousky.


  3. Zelí nakrouháme a přidáme k řepě.


  4. Přidáme anýz, hrst řeřichy a dobře vše promícháme.


  5. Svaříme vodu a do zchladné vlijeme umeocet (cca 1 litr vody a 1/2 hrnku umeocta – vyzkoušejte, jak je pro vás nálev chuťově příjemný a upravte případně poměr).
  6. Zeleninu dáme do sklenice nebo do kvašáku a zalijeme vychladlým nálevem. (na obrázku liji umeocet a vodu zvlášť, doporučuji však promíchat ještě před smícháním se zeleninou, aby umeocet nebyl jen na dně)



  7. Do kvašáku dáme těžítko, do sklenice menší sklenici (naplněnou vodou) a ujistíme se, že žádná zelenina netrčí z vody (mohla by zplesnivět). Pokud ano, přilijeme vodu nebo zeleninu více napěchujeme.


  8. Necháme v teplé místnosti cca 3- 5 dní. Záleží hlavně na teplotě, ale i na fázi měsíce a údajně i na vašem rozpoložení.
  9. Po několika dnech ochutnáme, nad slanou chutí by měla nyní převažovat příjemně nakyslá.



  10. Přendáme do menších skleniček a uložíme do sklenice. Opět dbáme na to, aby zelenina netrčela nad vodu, aby nehrozilo zplesnivění.
  11. 1 vrchovatou lžící pickles přidáváme ke každému (slanému) jídlu.

„Chci dávat pickles i dětem, nemají o něj ale zájem“.

Jste přesvědčeni o prospěšnosti kvašené zeleniny, sami si ji vychutnáváte, ale děti ji prostě nechtějí?

Zkuste…

  1. experimentovat s více druhy – některým dětem řepa nesedne, ale po klasickém kvašeném zelí se mohou utlouct. Pokud má dítě rádo třeba mrkev, zkuste ji zkvasit a uvidíte, jak se na ni zatváří.


  2. … vsadit na větší kousky do ruky. Vaše dítě může odradit nastrouhaná a pro ně neuchopitelná zelenina. Zkuste krájet na větší kousky. Nalákat můžete dítě i různými tvary zeleniny – existují jednoduché kráječe, díky kterým vykouzlíte kytičky nebo hvězdičky.
  3. povědět mu, proč je to dobré! Možná neví, proč by vlastně mělo jíst kvašenou zeleninu. Děti ale může zaujmout rozhovor o tom, že máme ve střevech přátelské a nepřátelské bakterie – můžete si je nakreslit, zahrát si divadlo, ukázat mu jejich fotografie pod mikroskopem, možná najdete i nějaký dokument – záleží na věku dítěte. Určitě je ale fan, když dítě zná smysl toho, proč něco dělá.

Hurá tedy na to! Těším se, až nám napíšete do komentářů, jak se řepa povedla a jak chutnala!

Dobrou chuť a hezké teď.

Zdroje:

(1) Imrichová, Ivana: Probiotika (2013) https://is.muni.cz/el/1411/jaro2013/MNAF101p/um/Imrichova_-_Probiotika_2013.pdf

(2) Strnadelová Vladimíra: Radost z jídla (2011)

(3) https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2591077-probiotika-nemusi-byt-tak-prospesna-jak-lekari-veri-upozornila-studie

Kamila Brotánková
Jsem indiánka i mamina se zástěrou. Mou vášní je jedlá zahrádka a vědomé vaření. Ráda ukazuji velkým i malým, že jíst ve spolupráci s přírodou může přinést RADOST na obou stranách. Jsem autorka e-průvodce 5 kroků ke sladkému životu bez cukru. >> Zajímá-li Vás více o mně, koukněte >>> tady na můj příběh >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů