Když je teď zasadíte, další roky si pochutnáte… Zkuste i méně známé odrůdy podzimního ovoce.

Ano, těšíme se na křížaly i na povidla, sláva jim!

Ale věřte, že letošní podzim může chutnat ještě zajímavěji! Anebo ten následující – teď, co horka polevila, zase můžeme vesele rýpat v hlíně a sázet stromky a keře. A čím dříve zasadíme, tím dříve sklidíme, neváhejme tedy a hurá do toho!

Čím dříve zasadíme, tím dříve sklidíme. Co tedy chcete jíst napřesrok?

Poznejte plody, díky kterým se budete na příští podzim těšit! Začněme od těch známějších…

Réva i bez jižní Moravy? Chce to správnou odrůdu.

Vypěstovat si svou vlastní révu nemusí být nic těžkého, seženete-li si tu, která je vhodná pro vaše podmínky. U nás na Vysočině rozhodně frčí ta mrazuvzdorná. Objednat si ji můžete třeba v Zahradnictví Droždín nebo ve Starých odrůdách.


Slupněte ji jako malinu! Dvakrát!

Taková pochoutka jako malina nemusí být záležitostí jen vrcholného léta. Vyberete-li si tu správnou odrůdu, můžete si pudink zdobit malinami ještě v září (u nás je teď v půlce října keř obsypán). Můžete si vybrat dokonce i mezi barvou malinovou (jak jinak) a žlutozelenou… Která bude ta vaše osudová? 😉

Maliny ještě na Vánoce? Zavřete je!

A víte, že zářím ta malinová pohoda nemusí končit? Zkuste si maliny zavřít! Pak je budete si je moci vychutnat třeba ještě pod vánočním stromečkem ;).

Malina coby zavřenina – pouze zavřená a odpočatá ve sklepě pustí šťávu a vydrží i měsíce.

Posvátnou bezinku potkáte všude.

Bez je vážně báječný keř… Roste téměř všude a dává tolik nám lidem – léčivé květy na jaře, bezinky, které se dají v kuchyni využít na tisíc způsobů… I její dřevo je výjimečné – dají se ze něj vyrábět třeba píšťaly. S listy se dá barvit oblečení… zkrátka – keř by se nám jakoby celý rozdával.

Ale pozor, to neznamená, že o něj nemusíme nijak zvlášť pečovat, když je to keř, co roste „na každém rohu“. Naopak, naši předci si jej velmi cenili a ctili jej. Pečujme tedy o něj a za jeho dary mu poděkujme. Bude rád, když jej zasadíme poblíž kompostu.

Jak si smlsnout na jeho květech si přečtěte tady.

Z bezinek se vyrábí fenomenální likér, sirup, můžete s nimi barvit, děti je ráda použijí jako neobvyklou výtvarnou potřebu – na papír nebo na dřevo.

POZOR! Bezinky nejíme syrové, bolelo by nás z nich bříško a možná i víc. Dbáme na to, abychom sbírali opravdu jen zralé plody.

Můžete je však přidávat do koláčů (v menším poměru k ostatními ovoci), sušit na čaj, vyrábět z nich marmeládu, kompot nebo povidla. V takovéto formě jsou bezinky prospěšné i lidem, kteří mají alergii na pyl bezových květů. V knize „Recepty z domácí lékárny“ se mluví o tom, jak maminka svým dětem takto alergii úspěšně léčila – něco jako homeopatie? 😉 To zní zajímavě, co říkáte?

Oblíbila jsem si i pyré z bezinkami. Kombinuji je s jablky, švestkami nebo hruškami. Skleničky pak hrdě nesou cedulky jako „BEZ JABLEK“, „BEZ HRUŠEK“ apd. :).

Jak na to?

Vsaďte u dětí na pyré BEZ JABLEK (tedy bezinky + jablíčko)

  • potřebujeme bezinky a jablka v poměru 1:4.
  • jablka nakrájejte na čtvrtiny
  • bez omyjte a zbavte tvrdých stopek
  • obojí dejte do hrnce a podlijte vodou
  • přidejte větší špetku soli (nebo více, dle velikosti hrnce)
  • přiklopíme a vaříme cca 30 min.
  • rozmixujeme do hladka, lze přidat i trochu mandlového másla.
  • ještě vroucí plníme do skleniček a zavařujeme.

Běžte k šípku!

Vím, že trochu riskuji, že už nepřijdete, když vás už v druhém článku posílám k šípku.

Jenže mě to prostě nedá! Ráda šípky potkávám, a tím raději, čím víc o nich vím…

Už jste si letos nastříhali šípkové větvičky? Ne? A víte, že když je povaříte, vznikne čaj, který nahradí ty drahé japonské jako je Bancha, která se k nám dováží nejen kvůli chuti, ale i pro její schopnost vyrovnávat ph naší krve? My si na něj doma velmi rádi zvykli, zkuste to také, tenhle článek vám napoví!

Teď bych vám ale ráda představila ještě jinou růži. Obě mají velké šípky, které se dají přidat třeba do marmelád.

Růže svraskalá – nenáročná vonící kráska.

Jsem si jistá, že s touhle paní už jste se někdy potkali. Je velmi nenáročná, a proto roste celkem všude. Pokud si ji chcete vysadit k sobě do zahrady, zvolte raději místo dál od plotu. My ji zasadili poněkud blízko a to se nemusí každému sousedovi líbit. Je totiž vyzbrojena stonky posetými četnými trny. Takže pokud vaši sousedé mají raději zelený trávníček než kdejaké houští, domluvte se s ní na jiném místě.

Mám ji moc ráda i pro její nádhernou vůni květů (ty bývají nejčastěji do fialova) – díky té může strčit do kapsy i vyšlechtěné růžové krásky.

JAK JI POUŽÍT? Třeba na kompot. Recept je o kousek níž…

Růže dužnoplodá – něžný zásobník vitaminu.

I tahle podzimní nádhera vás potěší svou nenáročností.

A k tomu ještě přidá něžné růžové voňavé květy a na podzim šípky mnohem větší než ty běžné. Jsou plné vitaminu C a kromě fermentování nebo sušení na čaj z nich můžete udělat třeba marmeládu nebo kompot. Recept? Už se brzy dočkáte! Jen chci ještě říct, že…

…doporučuji odrůdu Karpatia, kterou taktéž můžete sehnat v Bojkovicích.

„A dozvím se tedy konečně, jak na ten kompot?“

Uuuuž!

KOMPOT Z ROZINEK A RŮŽE.

  1. Nasbírejte si zralé šípky růže dužnoplodé nebo svraskalé.
  2. Teď to bude chtít trochu trpělivosti… (Nevyžádaná rada: Až budete krájet třicátý osmý šípek, představte si tu červenou a sladkou nádheru ve skleničkách a své milé, jak se mlsně olizují nad mističkou kompotu ;). Tedy: šípky nakrájíme na půl a lžičkou nebo nožem vybereme semínka s chloupky, ty vyhodíme. Pokud máte ruce krapet citlivé, raději si vezměte rukavice, chloupky jsou opravdu jemné a ostré.


  3. Vybrané půlky šípků DOBŘE propláchneme, aby v nich nezůstal ani chloupek, natož chlup.
  4. Do hrnce dáme šípky a rozinky v poměru 1:1. Tady se ale fantazii meze nekladou. Výborný kompot můžete vyčarovat i přidáním jablíček nebo dalšího ovoce. Nebojte se experimentovat, máte na to! ;).
  5. Přilijeme vodu tak, aby zakryla ovoce.
  6. Vhodíme 1 špetku soli na 1 litr kompotu.
  7. Vaříme cca 30 min.
  8. Dáme do skleniczavařujeme na 80°C cca 25 min.

 

Jeřabiny? Pověste na krk nebo snězte :).

Nevím, jak vy, ale já když vidím jeřabinu, vždycky je mi tak nějak pěkně. Jestli je to tím, že v době jejich zrání jsem se rozhodla vykouknout na svět nebo prostě pro jednoduchou, ale prudce elegantní krásu celého stromu, nevím.

Asi i proto, že ten svět vidím převážně srdcem (a rozum mi zůstává stát), červená barva jeřabin je prostě ta moje. Ale mnozí už jste jistě zjistili, že jeřabina nerovná se jen červené kuličky. Do koláčů, kaší, zavařenin, zavřenin, pečených čajů nebo sirupů se hodí jak jeřáb s červenými, tak s tmavě modrými plody.

Jeřáb „Granatnaja“

 

Náš oblíbený strom na zahradě je i tento jeřábu ptačího a hlohu sibiřského. Prodávají jej třeba „Stromky pro potomky“.

Jeho plody jsou o něco větší než u jeřábu ptačího a také trochu víc do růžova. Díky křížení se sibiřským hlohem tenhle jeřáb nějaký ten mrazík nezaskočí. Ani „horší“ půdy se nemusíte bát.

Pokud necháte bobule pěkně dozrát, můžete se těšit na sladko-kyselou-natrpklou chuť s příchutí, kterou nedokážu nazvat jinak než jeřabinová 🙂

Můžete jej zobat jen tak. Oba druhy jedlých jeřábů se nám ale nejvíce osvědčily v kombinaci s nějakým sladkým ovocem. Letos to vyhrál například pečený čaj. Jestli vás minul článek o něm, tady je!

Stále si ještě nejste jisti, zda poznáte „obyčejný“ jeřáb od toho jedlého? Zkuste se dívat na listy

„Sladkoplodou formu jeřábu snadno rozeznáme od jeřábu obecného. Stačí si jen více prohlédnout listy obou stromů, případně ochutnat jejich plody. Ozubení listů obecného jeřábu je po celé délce jeho listů, plody jsou hořké, svíravé. U sladkoplodého jeřábu moravského sahá ozubení pouze do poloviny délky listů nebo něco málo přes. “ ( Zroj: ireceptar.cz)

Aronie – radost 3x v roce

Aronie neboli temnoplodec byla jedna z prvních rostlin, kterou jsem do naší zahrádky pozvali mezi prvními stromky. A opravdu nelitujeme.

Chcete se na jaře těšit z něžně bílých květů, ke konci léta na tmavé kuličky, které se dají báječně využít v kuchyni a na podzim se kochat červenými listy, které nenechají oko milovníka podzimních barev suché? Zasaďte si do zahrádky ARONII!

Letos jsem jejích bobulek využila několikrát:

  • Do povidel spolu se švestkami – protože plody aronie někoho mohou zaskočit svou natrpklou chutí, opět jsou ideální v kombinace s něčím sladším (podobně jako u jeřábu). Jak na to? Když budete vařit povidla, prostě jen přidejte menší díl aronie. Doporučuji asi 1: 10 (švestky : aronie).


  • Bezvadné jsou také do koláčů spolu s jablky, ostružinami, švestkami nebo hruškami. Tenhle s bílým mákem u nás zmizel natotata:

Klanopraška – plody pěti chutí

A po vínu ještě ještě jednu popínavku. Klanoprašku možná znáte jako Schizandru. Umí pěkně porůst zeď a ještě ji ozdobí červenými bobulemi. Nejprve se klanoprašce od země moc nechce, v prvních letech na ni tedy nespěchejte a vězte, že má svůj čas. Až za pár let vás odmění rychlejším růstem a léčivými plody.

Dříve než plody můžete také využít listy, jsou taktéž jedlé.

Když se objeví malé červené bobulky, rostoucí v hroznech, radujte se, máte na zahradě léčivku, které se celá čínská medicína klaní. A když se jmenuje rostlina 5 chutí, je to opravdu tak. Její chuť je natolik zajímavá, že mnozí dají přednost chutím méně zajímavějším :).

Když však vezmeme v úvahu její léčivé schopnosti, chutná lépe :). A potom ji můžete chroupat sušenou nebo ji přidat do čajové směsi. Pár kuliček je možné také přidat do pečeného čaje nebo do džemu určeného pro spíše pro dospělé.

A co ty úžasné zdravotní účinky? Posuďte sami…

„Plody mají podpůrný účinek při fyzickém a smyslovém vyčerpání organizmu, depresích, ospalosti, chudokrevnosti, slabozrakosti a chorobách plic, jater a střev. Prý dodává chuť do života, zlepšuje potenci, zvyšuje pracovní výkon a vyrovnávání se se stresem všedních dní. Naopak se nedoporučuje užívání při nervové přecitlivělosti, nespavosti, vysokém krevním tlaku a srdečních chorobách.“ (Zdroj: ekozahrady.com)

Kdoulovec lahvicovitý – že se dá zkvasit mýdlo??

Ne, opravdu, není to tím, že už tenhle článek píšu pár hodin :). Uvidíte, že jsem v pořádku…

Jestli jste na jaře potkali nízký keř obsypaný červenými květy a teď na něm rostou citrony, tak věřte, že to nejsou citrony. Nejspíš to bude kdoulovec.

Nám tenhle keřík věnovali naši milí kamarádi Svobodovic z Šibenického kopce k narození dcerky.

A tak si každý rok dávám na podzim k tričkům a jiným svrškům jeden malý kdoulovec, aby mi pěkně provoněl šatník. Má vůni lehce mýdlovou.

A nejen to! Cha! Teď to přijde.

Kdoulovec můžete vyjádřit (myšleno vyříznout jadřinec), nastrouhat a přidat ke kvašené zelenině. Ale protože je opravdu aromatický, na 1 kg stačí 1 kdouloveček. Vznikne tak pickles vskutku speciální.

Hlošina okoličnatá

Mám tenhle keř ráda pro jeho nenápadný půvab. Chodíte kolem něj a najednou zjistíte, že je obsypán květy. Malými, ale sympatickými. A ty vonííí!

A jestli koncem října už pláčete po rybízech a další léto v nedohledu?

Zasaďte si na zahrádku hlošinu okoličnatou (nebo mnohokvětou) a na malých nakyslých lehce trpkých plodech si pochutnáte ještě v listopadu. Tady platí: ČÍM DÉLE ji necháte dozrát, tím bude na chuť příjemnější a méně trpká. 

Já ji ráda přidávám do pečeného čaje, do smoothie, do marmelád. Dá se nasušit do čajové směsi nebo jíst jen tak.

Jedlá kalina

Hledáte-li keř, který zaručeně zvládne pořádné mrazy, přivítejte u sebe kalinu. Je známá v parcích nebo okrasných zahradách, pokud ale stejně jako já máte rádi krásu spojenou s užitkem, vsaďte na některou z jedlých odrůd, např.na tuhle.

Plody podobné jeřabinám se dají sbírat i pod sněhem (proto je tak oblíbená na Sibiři), je však lepší pochutnat ji na nich ještě před přemrznutím, nízkou teplotou se snižuje obsah bioaktivních látek. Obsah vitaminu C a antioxidantů je u ní vyšší než u běžného ovoce.

S využitím je to s ní podobné jako s hlošinou. Já ji mám nejraději v pečeném čaji nebo ve smoothie.

Nemáš citron? Nevadí, rakytník ti poradí.

Jen malinkou básničku, dál už nic nebude, nebojte.

Tohle je poslední z mých podzimních oblíbenců. Ne však nejméně důležitý.

Roste u nás v podstatě na skále, nijak rozmazlovat jej tedy nemusíte. Potřebujete jednoho samce a alespoň jednu samici.

Je však potřeba počítat s tím, že se mu u vás bude líbit natolik, že si jeho odnože budou nárokovat i okolí. Zkuste mu tedy vymyslet takový domov, kde jej nebude potřeba v budoucnu příliš omezovat.

Od té doby, co jej máme, nepotřebuji kupovat citrony. Nějaký ten rakytník umístím i do mrazáku a s exotikou je šmitec. Připadá mi chuťově i daleko zajímavější než citron.

Můžete jej přepasírovat na šťávu nebo z něj vyrobit pečený čaj nebo limonádu.

Bude skvělý ve smoothie, v krémech, do čaje místo citronu. Zkrátka všude tam, kde potřebujete lehce zkřivit ústa.

Tak co, už máte vybráno? Hoří vaše srdce touhou po hlošině, jeřábu nebo se olizujete při pomyšlení na maliny? Neváhejte, shánějte, rýpejte, sázejte a těšte se, že příští rok touhle dobou…mmm…

Krásný čas sladko-kyselý

a hezké teď vám přeji.

Kamila Brotánková
Jsem indiánka i mamina se zástěrou. Mou vášní je jedlá zahrádka a vědomé vaření. Ráda ukazuji velkým i malým, že jíst ve spolupráci s přírodou může přinést RADOST na obou stranách. Jsem autorka e-průvodce 5 kroků ke sladkému životu bez cukru. >> Zajímá-li Vás více o mně, koukněte >>> tady na můj příběh >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů